Doporučení, že sacharidy mají tvořit přibližně polovinu denního energetického příjmu je historickým nesmyslem (který ale bohužel v hlavách výživářů vytrvale přetrvává). Čtvrtina denního energetického příjmu je maximem, ideální je pohybovat se mezi 10-20%.

Sacharidy se dělí na :

monosacharidy : (někdy nazývané jednoduché cukry) glukosa, fruktosa a galaktosa – jako jediné mohou být organismem vstřebány, ostatní se musí na tyto v trávicím procesu rozštěpit. Mají sladkou chuť a v čistém stavu jsou přijímány vyjímečně.

oligosacharidy : jsou složeny ze dvou až deseti vzájemně vázaných monosacharidů. Nejznámější z nich jsou disacharidy sacharosa (cukr řepný či třtinový) složená z glukosy a fruktosy a laktosa (mléčný cukr) tvořená glukosou a galaktosou. Jsou to nejpoužívanější sladidla a jejich příjem je ve všech vyspělých zemích několikanásobně vyšší, než by bylo vhodné. Organismus se může bez nich snadno obejít – vytvoří si potřebnou glukózu z polysacharidů, kterých stejně přijímáme nadbytek.

polysacharidy : jsou tvořeny více než deseti vzájemně vázanými monosacharidy a mají ve výživě nezastupitelné místo. Jejich nejkoncentrovanějšími zdroji (až 80% sacharidů) jsou pečivo, obiloviny, rýže a brambory. Střední obsah sacharidů mají luštěniny, mléčné výrobky, ovoce a ořechy. Téměř nulový obsah je v mase, vejcích, sýrech a většině zeleniny. V procesu trávení jsou polysacharidy štěpeny až na základní monosacharidy a vstřebávají se. Po jejich vstřebání je do krve vyloučeno příslušné množství hormonu inzulínu, tak aby byla zachována stálá hladina cukru v krvi (glykemie). Rychlost tohoto procesu je pro různé polysacharidy různá, což se vyjadřuje tzv. glykemickým indexem příslušné potraviny.

Glykemický index – číslo v %, které udává míru zvýšení hladiny cukru v krvi po konzumaci sacharidové potraviny. Maximum tj.100% je pro příjem monosacharidu glukózy. Zvýšení glykemie (hladiny cukru v krvi) vyprovokuje slinivku břišní k vyplavení přímo úměrného množství inzulínu do krve. Potraviny s vysokým glykemickým indexem (bagety, housky, pšeničný chléb, snídaňové cereálie, buchty, koblihy, bábovky, koláče, vánočky, čokoládové tyčinky, tatranky, oplatky, bonbony, zákusky, med, vodové zmrzliny, pivo, slazené nápoje vč.sladkých vín, většina druhů vařené bílé rýže, bramborové hranolky, těstoviny uvařené úplně do měkka, …) způsobí vyplavení velkého množství inzulínu. Následně po rychlém snížení glykemie se také brzy dostaví znovu pocit hladu včetně častých pocitů nervozity a podráždění. To vede k další konzumaci např. sladkého a kolotoč se opakuje. Dlouhodobé prudké střídání hladiny cukru v krvi má velmi neblahé zdravotní důsledky. Konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem vede přímo k obezitě (inzulín se bezprostředně podílí na tvorbě tukových zásob), kardiovaskulárním chorobám (klesá množství HDL „hodného cholesterolu“ v krvi a naopak stoupá krevní hladina tuků) a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku některých druhů rakoviny. Nevyhnutelným důsledkem je též vznik tzv. glukózové intolerance, tj. stavu kdy slinivka produkuje dostatek inzulínu, ale tělesné buňky na něj ztrácí citlivost. Výsledkem je chronicky zvýšená glykemie – tento stav je obecně nevhodně označován jako cukrovka II. typu a představuje více než 90% onemocnění cukrovkou v populaci. Bohužel je dosud i jako cukrovka (I.typu – nedostatečná produkce inzulínu) vesměs podobně (nepochopitelně) léčen.

DOPORUČENÍ : Podstatně omezte příjem řepného cukru ve všech formách (bílý cukr, veškeré sladkosti a zejména slazené nápoje). Zásadní změnu k lepšímu si ale zajistíte podstatnou redukcí celkového příjmu sacharidů – určitě pod 150g denně (nejlépe pod 100g). Náhrada konzumace výrobků z bílé mouky výrobky celozrnnými nic moc neřeší. Obsahují nežádoucí sacharidy ve stejném množství a vyšší obsah vitaminů, minerálů a vlákniny je znehodnocen přítomností nejrůznějších antinutrientů. Nejzdravějším způsobem konzumace sacharidů je nahrazení příloh v každém jídle zeleninou.