Dle soudobých znalostí nádorových, srdečně cévních a zánětlivých chorob a procesů stárnutí jsou tyto a mnohé další děje v organismu negativně ovlivňovány reaktivními sloučeninami kyslíku – tzv. volnými radikály. Buňky organismu mají na obranu proti poškození volnými radikály antioxidační mechanismy, jejichž hlavními součástmi jsou vitaminy E a C (dále tripeptid glutathion a enzym superoxiddismutasa). Tyto vitamíny spolu s dalšími látkami převádějí volné radikály na neaktivní (nebo méně aktivní) složky a jsou proto označovány jako antioxidanty. Jejich dostatek zabraňuje tzv.oxidačnímu stresu organismu, který způsobuje závažná zdravotní poškození. Účinnost přírodních antioxidantů z ovoce, zeleniny, čaje a celozrnných obilovin je výrazně vyšší, než čistých látek podávaných ve formě málo kvalitních a levnějších doplňků (např. tablet). Navíc bylo zjištěno, že při vysokém a dlouhodobém pravidelném příjmu některých antioxidantů v čistém stavu dochází ke zvratu a antioxidační účinky se mění na prooxidační, tedy na pravý opak !! To bylo prokázáno u beta-karotenu, vitaminu E, vitaminu C a některých flavonoidů. Pouze u doplňků nejvyšší kvalitativní kategorie, které jsou získávány výhradně koncentrací přírodních surovin, tato nebezpečí nehrozí.

Antioxidanty se dělí (podobně jako vitaminy) podle rozpustnosti v tucích nebo ve vodě. Mezi rozpustné v tucích patří vitamin E a karotenoidy (spolu s vitaminem A), rozpustné ve vodě jsou pak zastoupeny vitaminem C a některými rostlinnými fenoly. Mezi antioxidanty se zařazují i některé sloučeniny selenu.

Karotenoidy – velká skupina (stovky látek), které živočichové nedokáží syntetizovat, musí být přijaty potravou. Nejznámější skupinou karotenoidů jsou karoteny, z nichž nejvýznamnější je beta-karoten, ze kterého vzniká v organismu vitamin A. Je obsažen prakticky ve všech druzích zeleniny a ovoce, nejvíce v mrkvi, špenátu a červené paprice. Nejúčinnějším antioxidantem z karotenoidů je lykopen, významně obsažený v rajčatech a vodním melounu.

Fenolické antioxidanty – chemicky různorodá a pestrá skupina látek. Patří sem flavonoidy (kvercetin a kemperol) – v mimořádném množství vyskytují v jablkách, cibuli, čaji, kapustě a brokolici, flavonoid rutin má kromě antioxidačních účinků významný účinek na pružnost a propustnost krevních kapilár – je obsažen hlavně v pohance a šípkách. Je proto zásadní součástí skutečně účinné léčby a prevence křečových žil.

Další skupinou jsou katechiny – zde je nejvýznamnějším zdrojem zelený čaj, méně kakao a ovoce.

Důležitou skupinou rostlinných fenolů jsou fytoestrogeny (viz další kap.), zde mezi antioxidanty má své důležité místo (též fytoestrogen) resveratrol. Je to chemicky trojsytný fenol odvozený od stilbenu. Jeho silnými antioxidačními účinky byl vysvětlován tzv. francouzský paradox – přes vysokou spotřebu živočišných tuků je u francouzů nižší úmrtnost na srdečně cévní choroby než v jiných zemích. Následně se přišlo na to, že příslušné studie byly zmanipulovány – pro dostatečný příjem z červeného vína by bylo nutno vypít desítky litrů denně a strašení živočišnými nasycenými tuku už snad také budeme mít brzy za sebou. Resveratrol je v menší míře obsažen v některých zeleninách (červené zelí, kapusta, brokolice, červená řepa, mrkev).

DOPORUČENÍ : Základem je zde již mnohokrát opakované zásadní doporučení : dostatek zeleniny (ovoce) denně a to v pestrém sortimentu. Při nedostatečné konzumaci nebo jejich malé pestrosti, je velmi vhodné používání doplňků ve formě čistě přírodního koncentrátu. Denně pijte zelený čaj (až několik šálků). Konzumujte co nejvíce výrobků, které obsahují pohanku. Doplňky antioxidantů beta-karotenu a vitaminu C mají význam zejména v době oslabení organismu (např.nachlazení, chřipky, ..), ale musí být opravdu kvalitní – ne levné chemikálie farmaceutických firem prodávané v lékárnách.