Doplňování vody – pitný režim – je nejzákladnější potřebou všeho živého. Už po 24 hodinách bez tekutin se organismus dostává do těžké dehydratační krize, která druhý až třetí den zpravidla končí smrtí. Přestože tato fakta jsou každému notoricky známa už od školních let, velká většina populace je poškozována na zdraví a předčasně stárne díky větší či menší, ale prakticky trvalé dehydrataci. Mnoho nevysvětlitelných bolestí hlavy, malátnosti a celkově špatných pocitů jsou pak přímým následkem, dlouhodobé přetrvávání tohoto stavu pak těžce poškozuje prakticky celý organismus.Denně musíme organismu dodat 2-4 litry vody (v extrémních případech práce nebo sportu ve vedrech až 8 litrů) a to příjmem tekutin a vodu obsahujících potravin. Množství vody v potravinách je velmi rozdílné – od 5 % u sušenek a ořechů po 95 % u melounu a salátové okurky.V pitném režimu většiny populace se vyskytují tyto základní chyby (většinou více najednou) :

Celkový nedostatečný příjem tekutin – je základní a nejrozšířenější chybou, která nabývá zvláště u starších lidí velmi nebezpečných rozměrů. Moderním způsobem života a stravování ztrácí organismus správné reflexy včetně oslabeného pocitu žízně, i když je organismus částečně dehydrován. Spolehlivou metodou kontroly správného pitného režimu je sledování množství (jak často) a hlavně barvy moči. Tmavá barva (mimo přechodné zbarvení některými léky a potravními doplňky) a malé celkové denní množství moči znamená nedostatečný příjem tekutin (vody).

Nerovnoměrný pitný režim během dne – je velmi časté u pracovně vytížených osob, kteří přes den pijí pouze kávu, která je ještě více dehydruje a snaží se nedostatek dohnat večer. Je to zdraví velmi nebezpečná praxe, která navíc podstatně snižuje výkonnost v zaměstnání. Podobná situace je u školních dětí, kdy první napití je často až při obědě.

Pití nevhodných nápojů – nejvhodnějším nápojem je čistá voda, bohužel většina konzumovaných nápojů je z mnoha důvodů nevhodná. Už obohacení vody kysličníkem uhličitým vyvolává dva problémy – pocity plnosti (nadýmání) a hlavně rychlejší zahnání pocitu žízně a tím příjem menšího množství vody než odpovídá potřebám. Veškeré limonády, energetické nápoje a doslazované džusy obsahují velká množství zbytečného cukru, barviv a dalších chemikálií, kolové nápoje navíc díky obsahu kyseliny fosforečné způsobují vyplavování vápníku z těla a tím poškozování kostní hmoty. Pití piva, kromě zvýšené chuti k jídlu, zatěžování organismu alkoholem a zbytečných kalorií (joulů) nepřinese vůbec nic – udávaný vysoký obsah vitaminů (hlavně skupiny B) přichází v úvahu pouze u nefiltrovaného piva. Často je doporučováno pití minerálních vod pro obsah potřebných minerálů. Vstřebatelnost minerálů v anorganické formě je ale velmi problematická – kromě nežádoucího sodíku, který se vstřebává dokonale.

Vědomé omezování příjmu tekutin i přes pocit žízně jako např. v některých „dietách“ nebo alternativních výživových směrech je nebezpečné šílenství, které není třeba dále rozebírat.

DOPORUČENÍ : Základem pro každý pitný režim musí být obyčejná voda – je možno použít i stolní balené vody s minimálním obsahem minerálů. Mnohem výhodnější z hlediska kvality i finančně je používat běžnou pitnou vodu upravenou přídavnou filtrací – platí na ni přísnější hygienické požadavky než na vodu balenou. Používání balené vody je také minimálně 10x dražší než voda z těch nejkvalitnějších filtrů. Dalšími vhodnými nápoji jsou zelené čaje a čisté (stoprocentní) ovocné džusy. Než si navyknete na zvýšený příjem tekutin, hlídejte si vypité množství denně a kontrolujte množství a barvu moči. Pijte rovnoměrně po celý den zásadně mezi nebo před jídly, pouze příjem potravin obsahujících více vlákniny zapíjejte po jídle.