Mezi důležité složky výživy řadíme zejména:
FYTOESTROGENY
jsou látky, které mohou nahrazovat hlavní ženský pohlavní hormon estradiol v době, kdy od středního věku tvorba slábne a během přechodu se zastavuje. Léčebné podávání estrogenů ženám po přechodu pomáhá sice při ochraně proti osteoporóze, ale zvyšuje rizika rakoviny prsu, děložní sliznice, infarktu a mozkové mrtvice. Fytoestrogeny tyto hrozivé vedlejší účinky nemají.
Nejdůležitějšími z nich jsou isoflavony a lignany, dále sem patří stilbeny a kumestany. Z analýzy potravin vyplývá, že významná množství isoflavonů lze stravou přijmout pouze ze sójových produktů (sojová mouka, sójové „maso“ a „mléko“, tofu). Zcela ojedinělý je pak vysoký obsah lignanů ve lněném semenu.
DOPORUČENÍ : Zvyšte příjem sójových produktů, který je v západním stylu výživy (méně než 1 mg isoflavonů denně !) malý. Význam konzumace lněného semínka byl již zdůrazněn v kapitolách o tucích a vláknině – těžko si lze bez něj racionální výživu představit. V případě použití doplňků fytoestrogenů jsou nejvhodnější isoflavony koncentrované z jetele – za vhodnou je pokládána denní konzumace 50-100 mg isoflavonů.
FOSFOLIPIDY (LECITINY)
Z výživového hlediska jsou nejdůležitější skupinou fosfolipidů glycerolfosfatidy (podrobně). Z nich jsou pak nejznámější lecitiny, které jsou jak přirozenou složkou některých potravin (nejvíce ve vejcích a sóje), tak se do potravin (např. čokoláda) přidávají pro své emulgační a antioxidační účinky. Jsou nezbytné pro činnost mozku a nervových tkání. Fosfolipidy sóji významně snižují hladinu cholesterolu a triacylglycerolů (tuků) v krvi.
DOPORUČENÍ : Mimořádný význam konzumace vajec byl již zdůrazněn v předchozích kapitolách.
GLUKOSINOLÁTY
Glukosinoláty (dříve se označovaly jako hořčičné oleje) jsou zastoupeny hlavně v rostlinách čeledi brukvovité. Sem patří zelí, kapusta, květák, brokolice, kedluben, ředkev, tuřín, … Častá konzumace brukvovité zeleniny prokazatelně snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku, žaludku, prsu a plic. Účinné látky jsou citlivé na tepelné úpravy zejména předtím zmrazených surovin.
DOPORUČENÍ : Konzumujte brukvovitou zeleninu alespoň dvakrát týdně a to i včetně prozatím méně běžných druhů jako ředkve nebo růžičkové kapusty.
Další složky výživy, kterých je velké množství jsou pro zdravou výživu z dnešního pohledu méně významné, ale nové objevy v tomto směru se objevují čím dál častěji.