Tip dne

Akrylamid – další riziko sacharidů

Neurotoxický a rakovinotvorný akrylamid, který obecně vzniká zahříváním sacharidů, tj. při smažení, pečení, pražení potravin bohatých na škrob, jako jsou například brambůrky, hranolky, pečené (francouzské) brambory, cereálie, kůrky pečiva, slané tyčinky, keksy, knäckebrot nebo i pražená káva. Už v roce 2010 byl zařazen Evropskou agenturou pro chemické látky na seznam látek „vzbuzujících mimořádné obavy“ a všechny další výzkumy potvrzují, že akrylamid je skutečně pro lidské zdraví velmi nebezpečný.

Pro člověka je zdraví ohrožující dávka (dle Evropské agentury pro bezpečnost potravin) 16 ug/kg tělesné hmotnosti/den. Bramborové lupínky obsahují 980 µg AA/kg, hranolky minimálně 410 µg AA/kg a pečený chléb 160 µg AA/kg potraviny. Populárním brambůrkám a hranolkům byste se určitě měli vyhnout zcela a ostatní sacharidy podstatně omezit – jsou problematickou složkou výživy i bez nebezpečného akrylamidu. Ještě jedna poznámka : ani hranolky připravené „na sucho“ v troubě nejsou žádným řešením. Neobsahují sice přepálené tuky, ale akrylamid určitě.

Fruktóza – jak se jí vyhnout ?

Že je fruktóza, resp. její zvýšený příjem velkým výživovým problémem současnosti chápou už mnozí výživáři včetně (snad už ii diabetologické ambulace). Omezení jejího příjmu však v současné době není vůbec jednoduché. Fruktóza je totiž silně sladivá a pro potravinářský průmysl je velmi lákavé (rozumějte velmi levné) používání glukózo-fruktózových sirupů např. z kukuřice ke slazení čehokoli – slazenými nápoji pro děti i dospělé počínaje, přes veškeré pekárenské výrobky sladké i slané!, až po uzeniny.

Těmto výrobkům se více či méně můžeme vyhnout, pokud budeme číst informace na obalech. Bez problémů ale není ani konzumace tolik doporučovaného ovoce. Některé druhy – jablka, hrušky , třešně, černý rybíz, hroznové víno obsahují více než 5 g fruktózy na 100 g. V množství pod 1,5 g na 100 g je naopak fruktóza obsažena v meruňkách, broskvích, grapefruitech, malinách. ananasech. Pamatujte na to při všechn nákupech – u fruktózy totiž jednoznačně platí čím méně, tím pro zdraví lépe.

Více pohybu v novém roce

Že je více pohybu prospěšné pro zdraví, o tom asi nikdy nepochybuje. Proto to bývá časté novoroční předsevzetí, bohužel většinou už v průběhu ledna jeho naplnění vázne. Aby se Vám to nestalo, zkuste začít dodržovat tři opravdu velmi jednoduché návyky.

1. Při cestách do práce nebo za nákupy vystupte o jednu zastávku dříve nebo zaparkujte auto dál od cíle.

2.Místo schůzky v kavárně si domluvte malou procházku – Vaši partneři budou takovým návrhem možná překvapeni, ale nakonec to téměř všichni ocení.

3. Využijte reklamní přestávky v televizi pro pár dřepů, kliků nebo protahovacích cviků.

Těmito jednoduchými návyky novoroční předsevzetí o více pohybu velmi snadno splníte a už po několika týdnech na sobě pocítíte pozitivní změny.

Řepkový olej – prolobbované svinstvo

V případě řepkového oleje je takto expresivní označení zcela na místě. Drzost a bezohlednost řepkové lobby velkých pěstitelů (český „Řepkofert“ je v tomto případě jen malou rybou) podporovaných dokonce ministerstvy zemědělství a dalšími státními orgány totiž přesáhla všechny meze v obelhávání občanů. Zdůrazňují zdravé složení jeho mastných kyselin a skutečnost, že díky 50 letému šlechtitelskému úsilí se podařilo podstatně snížit obsah jedovaté kyseliny erukové. A co čem naopak takticky mlčí ?

Řepkový olej se vyrábí chemickou rafinací podobně jako např. margaríny. To jest používáním vysokých teplot a tlaků, které vedou k oxidaci nenasycených mastných kyselin a vzniku nebezpečných volných radikálů. Dále je nutné řepkový olej deodorizovat, protože velmi nelibě páchne. V těchto „potravinářských“ procesech se používají rozpouštědla na bázi hexanu (používá se při výrobě benzínů) a další chemikálie. Výsledkem je mimo jiné množství zdraví škodlivých trans-tuků – překročení povolených 0,2% hmotnostního podílu bývá ve skutečnosti 10 a vícenásobné. Pamatujte na to, až uvidíte tuto „zdravou potravinu“ v reklamě a v obchodě.

Nejezte cukr – zabíjí Vás!

Dnes už je úplně jasné, že cukr není jen „malý sladký hřích“. Stovky studií z celého světa prokazují mimořádnou nebezpečnost cukru pro naše zdraví. Každý občan vyspělých západoevropských zemí dnes zkonzumuje denně cca. 75 g (asi 20 čajových lžic !!) cukru. To je 3x více než doporučená maximální přijatelná dávka podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Dopady na naše zdraví jsou devastující – pandemií cukrovky II.typu počínaje, nebezpečně zvýšeným krevním tlakem, poškozenou střevní mikroflórou a oslabeným imunitním systémem konče. A další Jobovi zvěsti jako podezření na vyvolání vícero druhu rakoviny nebo nastartování prvních příznaků Alzheimerovy demence neustále přicházejí.

Obrana je ale velmi obtížná. Bezskrupulózní potravinářský průmysl bohužel už „dokázal“ dostat cukr do 70% potravin, které najdete v supermarketu. Zneužívá totiž skutečnosti, že konzumace cukru vyvolává úplně analogickou závislost jako konzumace drog. Jsme geneticky naprogramováni tak, že sladká chuť vyvolá příjemné pocity. To v pradávných dobách umožnilo našim předkům přežít (vše sladké bylo bez nebezpečí otravy poživatelné), ale dnes nás toto naprogramování pomalu a jistě zabíjí.

Alkohol – existuje bezpečné množství ?

Že je alkohol nervový jed, je všeobecně známé. Dosud byla ale mírná konzumace alkoholu všeobecně považována za relativně bezpečnou. Poslední studie, zejména nejrozsáhlejší studie pařížské Sorbonny na vzorku 32 milionů osob ale ukazují, že bezpečná hranice neexistuje. Nejedná se ale tentokrát o riziko poškození jater – to je nadále spojováno s vyšší konzumací alkoholu, ale poškození mozku!

Už každodenní jedno pivo k obědu nebo večeři významně zvyšuje riziko demence ve věku do 65-ti let. Přesné mechanismy poškozování mozku pravidelným příjmem alkoholu zatím známé nejsou. Jednou ze známých příčin je působení zvýšeného krevního tlaku, které konzumace alkoholu vyvolává, na poruchy v krevním zásobování mozku v seniorském věku, tzv. vaskulární demenci. V každém případě jsou tato nová zjištění velmi pádným důvodem na jednoznačné doporučení, alkohol konzumovat opravdu jen výjimečně.

Syrová strava – klady a zápory

Syrová strava (RAW food) je jedním z nových populárních trendů ve stravování. Její příznivci velmi nadšeně propagují výhody, které syrová strava bezesporu má, ale mlčí o mnoha situacích, kdy tepelně upravovaná strava je vhodnější nebo dokonce nezbytná. Maximální přípustná teplota u syrové stravy je 40 – 46 stupňů, aby byl v plné míře zachován obsah vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek v potravinách. A skutečně, například vitamín C se zahříváním rychle ničí, podobně jako mnohé další tepelně málo stabilní sekundární rostlinné látky jako např. glukosynoláty v květáku, ředkvičkách nebo brokolici.

Některé potraviny, ale obsahují jedovaté látky, které se zahřátím-vařením rozloží a nezpůsobí organismu žádné potíže. Příkladem mohou být jedy jako phasin (obsažených v bílých, červených i zelených fazolích a cizrně) nebo solanin v bramborách. Proto následující potraviny nejezte syrové : fazole, cizrna, brambory, rebarbora, mangold, špenát, červená řepa. Jiným příkladem vhodnosti vaření potravin jsou rajčata. Ta obsahují prospěšný, velmi účinný antioxidant lykopen, který se ale ze syrových rajčat špatně vstřebává.

Trvanlivé potraviny jsou vždy nezdravé

Potravinám označovaným jako trvanlivé (zejména nejrůznější druhy polotovarů a pochutin) se co nejvíce vyhýbejte. I kdyby byly vyrobené z kvalitních výchozích surovin, což je v praxi velmi vyjímečné, musí vždy obsahovat konzervační látku nebo nejčastěji směs konzervačních látek. Přestože potravinařský průmysl se nás snaží přesvědčit o zdravotní nezávadnosti těchto přidaných tzv. „éček“, opak je pravdou. Některá z původních „éček“ už musela být pro prokazatelné vedlejší účinky zakázána, o nežádocích účincích většiny z dosud povolených máme jen mlhavou představu a o škodlivosti jejich kombinací téměř vůbec žádnou.

Za jednoduchý příklad může posloužit velmi rozšířená kyselina benzoová (E210) a její soli (E211, E212, E213) přidávané zejména do nápojů, ovocných výrobků, hořčic, chemicky vykynutého těsta, koření, žvýkaček, aspiků, rybích konzerv, nakládané zeleniny, .. Sama o sobě je podezřelá z mnoha druhů vyvolaných alergií a poruch včetně astmatu až po poruchy krevního oběhu (závratě). Pokud se však spojí s dalším „neškodným éčkem“ E300 – kyselinou askorbovou neboli vitamínem C – vzniká chemickými reakcemi automaticky mj. vysoce karcinogenní benzen.

Proč je dobré jíst mandle ?

Mandle jsou jednou z nejhodnotnějších potravin pro člověka vůbec. Obsahují významná množství nedostatkových minerálů – hořčíku, vápníku, draslíku a vitamínů – A, B, D a E. Ze všech ořechů mají zdaleka nejvyšší obsah bílkovin, disponují velmi dobrým složením tuků a obsahem dalších doprovodných látek jako jsou například slizy (viskózní směs vody s makromolekulárními sacharidy). Ty jsou známé svými hojivými účinky na všechny tkáně, mimo jiné také zlepšují zažívání.

Mandle díky tomuto svému složení velmi příznivě ovlivňují složení tzv. lipidového profilu – snižují hladinu LDL (špatného) cholesterolu a triglyceridů v krevním séru. Tyto účinky jednoznačně prokázaly studie amerických universit pří denních příjmech 45 – 55 gramů mandlí. Pro orientaci : jedna mandle váží přibližně 1 gram. Pokud by to se to chronickým počítačům kalorií/joulů zdálo příliš, je nutno vzít v úvahu, že jsou to jedny z „nejlepších kalorií/joulů“, které lze potravou přijmout.

Mají tzv. superpotraviny smysl ?

Ano, ale pro koho ? Pro mafii potravinářských koncernů představují nové tzv. superpotraviny obrovský zdroj zisků. Pro výživu nebo dokonce zdraví člověka nemají smysl vesměs žádný, pro životní prostředí často představují katastrofu. Dokonalým příkladem je např. brazilská Acai, mimochodem příhodně označovaná jako „předražená borůvka“. Proti našim domácím borůvkám nepřináší žádné výživové výhody, naopak dlouhá lodní doprava vyžaduje nejrůznější konzervační chemikálie. Navíc dopad boomu jejího pěstování představuje doslova pohromu pro brazilské deštné pralesy.

Druhým dobrým příkladem takovéto superpotraviny jsou populární chia semínka. Stačí ale jejich výživové hodnoty srovnat s v Evropě po staletí běžně pěstovanými lněnými semínky. Nejenže obsahují méně důležitých omega-3 mastných kyselin a podstatně méně velmi důležitých lignanů (účinné rostlinné antioxidanty), ale jsou i cca. 10x dražší. Milionové dolarové částky placené celebritám za jejich propagaci a tučné marže potravinářského průmyslu při uvádění na trh přece musí být z čeho platit ! Vzpomeňte si na tato fakta, až na Vás budou tzv. superpotraviny útočit ze všech možných článků a reklam.

> Tip dne

Normální je být zdravý a cítit se plný síly v každém věku. Pokud k tomu máte současné době daleko, nevzdávejte se.

Tyto stránky Vám nabídnou řešení v každém případě.